Tuesday, 21 November 2017
Závěr Tisk E-mail
Napsal Webmaster   
Tuesday, 30 May 2006

Závěr

Takže bych teď měl nějak zakončit své vzpomínky na dětské toulky a první primitivní „výzkumné“ počátky poznávání přírody kolem Horního Újezda, kde naším eldorádem byla především romantická krajina kolem „mléna“ a zejména místo našich prvních výbojů „Liščí“. Je to už nejmíň šedesát let a většina těch z generace našich rodičů a bohužel i řada našich kamarádů už odpočívá na krásném újezdském hřbitůvku i jinde po světě a také mně už zůstávají jen vzpomínky. Tak aspoň ještě po tolika letech mnoho díků všem mým tehdejším újezdským přátelům a „spolubadatelům“ za pomoc, porozumění, a podporu. Zvlášť se týká mých rodičů, prarodičů, sourozenců, spolužáků a celé té plejádě příbuzných, „stréců“ a tet, bratranců a sestřenic, které tady nemohu všechny jmenovat, ale často si na ně vzpomenu. A vzpomínal jsem na ně i na Újezd i ve vzdálených zemích, kam mne život zavál, abych tam pokračoval v poznávání přírody, která se mi poprvé v životě poodkryla právě v pahorkaté krajině Českomoravské vrchoviny kolem Újezda. Škoda jen, že už je to tak dávno a léta pořád utíkají...

Co říci na závěr? Nedávno jsem zase po letech otevřel nepatrnou knížečku Vlastivědných statí o politickém okrese Mor. Budějovickém, mou dávnou bibli, která mne kromě jiných vlivů, vybídla k laickému zkoumání našeho kraje. Znovu jsem si tam předčítal stati hlavního autora, profesora a později ředitele moravskobudějovického gymnázia Fr. Jecha. Jeho dokonalá znalost našeho kraje byla příslovečná a ještě i v mé době bylo jeho jméno pojmem pro každého, komu nebyla cizí minulost i současnost jeho domoviny. Tento krajový učenec napsal množství statí o minulosti i současnosti širokého svého působiště a v tomto směru se spolu s archeologem Palliardim nesporně významně zasloužil o poznání našeho regionu. Profesor Jech měl tento kraj také rád a dovedl ho, ač v jádru badatel, i oslavit docela básnickým textem. A tak, protože bych to sám nikdy tak nedovedl, používám jako závěr citát z jedné jeho stati, který se přímo týká Újezda a blízkých Šebkovic:

„Jak nádherné panorama širého kraje se před Tebou rozevře, vystoupíš-li na některou z dominant našeho kraje, třeba na návrší u Horního Újezda. Kolik takových míst, poskytujících malebné vyhlídky, očekává marně ty, kdož netečně kolem spěchají! Milostná krása ryze českého kraje, jež Tě okouzluje na obrázcích Mánesových a jež Tě tolik dojímá v tónech Smetanových, prosí Tě i u nás: „Zastav se a pohlaď mne svým pohledem“. Jakub Deml vypravuje, jak jedenkrát šel s Otokarem Březinou od Šebkovic k Babicím a poněvadž toužil, aby jeho Mistr co nejdříve uviděl jeho působiště, byl vždy o několik kroků napřed, aby Mistra a jeho přátele, kteří ho doprovázeli, povzbudil k rychlejší chůzi. Mistr si toho všimnul a usmívaje se dětinskému záměru, pravil vážně: “Nechvátejte! Proč chvátáte? Těch věcí, které právě vidíme vůkol sebe a před sebou, neuvidíme už nikdy tak! Nechvátejme tedy tolik naším krajem, věnujme mu také láskyplnou pozornost, zastavujme se jako Mistr náš často na svých cestách, a tu, ať půjdeme šumným lesem anebo polem zrajících klasů, zjeví se nám jasně hluboká pravda velikých básníků a věštců, že na každém místě země obráží se nejvyšší Krása a Moudrost těm, kdož ji chtějí vnímat a oslavovat“.

Použitá a doplňující literatura:

Anděra M. 2000: Encyklopedie naší přírody. Nakl. Slovart, Praha, 176 str.
Jech F. a spol. 1927: Sborník vlastivědných statí o politickém okrese Moravskobudějovickém. Nákl. učitelské jednoty v Mor. Budějovicích, 272 str.
Nekuda V. (ed.) 1997: Vlastivěda Moravská. Moravskobudějovicko a Jemnicko. Muz. a vlastivědný spolek Brno, 850 str.
Kolektiv autorů 1978: Příroda v ČSSR. Nakl. Práce, Praha, 379 str.
Ondráčková S. (ed.) 1980: Třebíč - Příroda Třebíčska. Blok Brno, 93 str.

Doc. RNDr. Vladimír Hanák, CSc. je znojemským rodákem, v Horním Újezdě prožil dětství a část mládí během druhé světové války. Od roku 1950 žije v Praze, ale do Horního Újezda se často a rád vrací. Vladimír Hanák je naším významným zoologem, který svoji dráhu pedagoga a odborného pracovníka spojil s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Jeho celoživotní vědecká práce věnovaná především fauně netopýrů je nepochybně evropského významu. Dvě desetiletí soustavně spolupracuje se Správou Chráněné krajinné oblasti Podyjí, resp. NP Podyjí. Je dlouholetým předsedou Rady NP Podyjí.

 

Pozn: Rozhovor s Vladimírem Hanákem při příležitosti jeho 70.narozenin (2001) si můžete přečíst v informačním zpravodaji NP Podyjí "PODYJSKÉ LISTÍ" - první číst rozhovoru , druhá část rozhovoru.  

 

 
Top! Top!