Hlavní stránka arrow Historie arrow Doba kamenná
Tuesday, 21 November 2017
Doba kamenná Tisk E-mail
Napsal Webmaster   
Tuesday, 09 May 2006

Některé kamenné nástroje z mladší a pozdní doby kamenné nalezené v okolí 

Kamenný sekeromlat z nálezu Ant. DurdyV různých musejních i soukromých sbírkách jsem se setkal s několika broušenými kamennými artefakty, které byly nalezeny na katastru obce. Jelikož jde o málo sledovanou část hmotné kultury obyvatel mladší a pozdní doby kamenné (asi 5000-2000 let př. n. l.), rozhodl jsem se některé z nich na tomto místě popsat. Nástroje vybroušené z kamene se používaly při běžné práci v lese v okolí osady – při kácení stromů (sekeromlaty), nebo při dalším opracování kmenů upravených otesáváním na kůly a zejména při stavbě domů a srubů (sekerky, dlátka, kopytovité klíny). Je patrné, že použití kamenných nástrojů bylo tehdy stejné jako dnes, kdy používáme při práci například železné sekerky a dláta.

První broušené kamenné nástroje, a to sekerky, získal z Horního Újezda již moravskobudějovický notář Jaroslav Palliardi na přelomu 19. a 20. století a dnes jsou uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně. Bohužel u nich není uvedeno, ze kterých konkrétních poloh (polí či „tratí“) v okolí obce pochází. Jsou to sekerky obdélného nebo trapezovitého tvaru a na jejich výrobu bylo použito různých druhů hornin jako byly např. zelené břidlice typu Želešice. Zdroje uvedeného typu břidlic se nachází u Želešic v blízkosti Brna, to znamená asi 50 km vzdušnou čarou daleko od Horního Újezda. Další malou sekerku ze stejného materiálu našel nedávno povrchovým sběrem T. Svoboda v trati „Na dílech“. Nález je zajímavý tím, že pochází z prostoru mimo pravěké sídliště, které je od něj vzdáleno asi 800 metrů. Sekerka tedy ukazuje na to, jak byly kamenné nástroje rozptýleny v zázemí dávných osad. Snad při těžbě a následném opracování dřeva na trámy se uvolnila z topůrka a v hustém lesním porostu byla ztracena. Z původních pralesů se stala pole a sekerka na nich zůstala v ornici.

Velká sekera z tratě "Písky"Jedna kamenná sekerka (opět z polní tratě “Díly“) je uložena také v Západomoravském muzeu v Třebíči a ve stejné instituci je uložen masivní provrtaný sekeromlat (dlouhý téměř 20 cm), který získal Antonín Durda roku 1936 (obr. č.1). U sekeromlatu není uvedeno naleziště, pouze můžeme předpokládat, že se našel na některém z polí patřících výše zmíněnému A. Durdovi. Sekeromlat je vyroben z pevné, skvrnité, zelenavě šedé horniny zvané amfibolický diorit. Jeho výskyty jsou v okolí Brněnské přehrady poblíž zdrojů zelených břidlic typu Želešice. Takový velký sekeromlat je velice pěkným dokladem po těžbě dřeva, kterou prováděli obyvatelé okolních pravěkých osad před téměř 6000 lety. Zároveň je významný z toho hlediska, že jde o celý neporušený předmět, jaký nalézt v současnosti snad ani není možné, protože při intenzívní zemědělské činnosti se tyto velké nástroje rychle rozbijí na malé kousky.

Dlouhá kamenná sekera byla nalezena asi v roce 1958 na poli „Písky“, která leží u železniční dráhy do Šebkovic (obr. č.2). Získal ji ředitel základní školy ve Výčapech Fr. Štěpnička a uložil do Západomoravského muzea v Třebíči. Spolu se sekerou získal ze stejné tratě i týl přeraženého sekeromlatu. Tyto náhodné nálezy mohou poukazovat na dosud neznámé sídliště z mladší nebo pozdní doby kamenné v blízkém okolí. Povrchové sběry však dosud žádné přesvědčivé nálezy nepřinesly.

Několik zlomků i celé kamenné sekerky a 2 zlomky menších sekeromlatů přeražených v provrtu se podařilo najít na pravěkém sídlišti v trati „Panské“ či „Pod lískem“ u polní cesty do Výčap. Na zdejším návrší se lidé usadily v období kultury s moravskou malovanou keramikou okolo roku 4000 před n. l. Nástroje pochází z orbou rozvlečených zahloubených pravěkých objektů a spolu s nimi se našly další doklady života neolitických a eneolitických obyvatel jako střepy z nádob a štípané artefakty. Všechny broušené nástroje jsou více či méně poškozeny a svědčí o tom, že při nějaké činnosti se sekerka či sekeromlat zlomil a pak jako nepotřebný předmět jej majitel odhodil do přilehlé jámy mezi rozbité nádoby a nebo zbytky zvířecích kostí.

Na hornoújezdském katastru se samozřejmě našlo daleko více kamenných štípaných a broušených předmětů z pravěku, ale o tom si povíme někdy příště.

Milan Vokáč, archeolog

 
Top! Top!